Radio Wave

Do školy zatéká a v maturitním ročníku půl roku chybí vyučující francouzštiny. I kvůli takovým podmínkám začali francouzští středoškoláci blokovat školy, říká politoložka a novinářka Eva Bruštík Svoboda. Při listopadové generální stávce se jejich požadavky potkaly s těmi odborářskými. Co spojilo studenty z předměstí a elitních pařížských lyceí? A co chybí v české debatě o tamějších protestech?

Respekt ke všemu živému, tak by se dala shrnout zpráva, kterou Ondřej Šebestík přivezl z desetiměsíční cesty po pobřeží severozápadního Pacifiku. První národy v této oblasti žily celá tisíciletí ze štědrosti oceánu a deštného lesa mírného pásu. Po kontaktu s bílými kolonizátory byly komunity populačně i kulturně oslabeny a spolu s nimi i přírodní bohatství pobřežních ekosystémů. Je ničení životního prostředí vlastní všem lidem?

Co když někdo mlčí, i když má co říct? Nechává si svoje nápady pro sebe nebo se nehlásí o příležitosti, protože má pocit, že ještě není dost? Takový člověk podle sociálních sítí za svou „neviditelnost“ platí takzvanou visibility tax. O co přicházíme, když čekáme, až budeme lepší? A jak se naučit snášet roli začátečníka? Poslechněte si nový díl pořadu Nádech s terapeutem ve výcviku Timem Šefčovičem.

Herec a hudebník Igor Orozovič v Bojs mluví o mužských přátelstvích, sexu i nové roli otce. Vzpomíná na dospívání, herecké začátky v Ostravě a vysvětluje, jak se mu daří skloubit rodinu s náročnou kariérou.

Kniha New age, „ezo“, alternativní spiritualita od religionistky Zuzany Kostićové je unikátní. Popisuje vznik a původ této dynamicky se měnící duchovní tradice a také její základní vlastnosti a ideje. Stylově úspěšně propojuje akademickou serióznost s popularizační svěžestí. Přitom se snaží fenoménu především porozumět, nikoli ho soudit.

Proč chceme měnit svůj vzhled a podle čeho poznáme, že už další zákrok není řešením? S Michaelou Honelovou mluvíme o estetické medicíně, proměnách ideálu krásy i pacientech, kterým je lepší zákrok rozmluvit. Poslechněte si bonusový rozhovor k sérii Ztělesnění.

Herečka Jana Plodková se opakovaně vrací do Afriky. Během pěších, vodních i motorizovaných safari výletů se setkala s obřím stádem slonů i žiraf, narazila i na hrochy. U Viktoriiných vodopádů cítila naprostou euforii. Říká to v novém cestovatelském podcastu Casablanca.

Jaká je intimita ve virtuální realitě? Hotcast Pot navštívil umělecký ředitel festivalu ART*VR Ondřej Nagy Moravec. A přinesl tchajwanský VR snímek V mlze, ve které se divák ocitá ve smyslné a mysteriózní atmosféře gay sauny. „Byli jsme intenzivně dezorientovaní i vzrušení, zároveň to mělo i melancholický nádech,“ shodují se Kája s Eliškou. Dokáže virtuální porno splnit lidem všechna tajná přání?

Co kdyby k hraní stačilo zavřít oči a zaposlouchat se? Právě na tom stojí audio hry, netradiční forma interaktivní zábavy, v níž obraz nahrazují zvuky, ruchy, hudba a lidský hlas. Hostem nejnovějšího Questu je zvukař Tomáš Oramus, který se k hernímu vývoji dostal oklikou a dnes se se svým studiem Play by Ears věnuje právě hrám, při nichž je nejdůležitějším smyslem sluch.

Jaké zlověstné stroje se to rýsují v dálce a je jich celé hejno? Ve Špíně navazujeme na naší minisérii nahlížející, jak se punkové kapely v průběhu věků vyjadřovaly k válečným konfliktům i jakým způsobem dávaly na odiv své antiválečné postoje. Tentokrát se podíváme pod pokličku scéně lokální, od předrevolučních bandů a varování před studenoválečným zbrojením až po současnost a její problémy.

Už čtvrtým rokem se v pražském Paláci Akropolis koná série PULZ zaměřená na československou alternativní scénu. „Chtěl jsem provětrat tradiční koncertní prostor, jakým je Palác Akropolis, a natáhnout do něj jiné, nové publikum,“ vysvětluje vznik nového formátu dramaturg PULZu Vojtěch Tkáč. V rozhovoru jsme shrnuli uplynulé roky a zároveň pozvali na letošní rapový podzim, který během listopadu a prosince představí jména jako REST, Vivere, Jay Austin nebo pastavbacku.

To, že Chudáčci Petr a Adam věří kde čemu, už všichni dobře víme. Po Petrově šroubovici přicházejí tentokrát na řadu ilumináti, plochá Země a další konspirační teorie. Je větší konspirátor Dan Brown nebo Umberto Eco?

Natáčíme si koncerty, fotíme výstavy a evidujeme filmy, které jsme viděli. Záznamy pak končí na sociálních sítích, kde slouží jako vzpomínka i vzkaz o tom, kdo jsme a kam patříme. Má smysl, aby umělci, umělkyně a kluby zakazovali telefony? A co pro tvůrce znamená, že dnes už nestačí jen tvořit, ale je potřeba být také vidět? O tom na letošním Signal Festivalu debatovali moderátorky Hotspotu s kulturně publicistickým duem Julií Šafovou a Timonem Láskou.

„Učíme se, jak léčit pohybem,” přibližuje devatenáctiletá studentka fyzioterapie a karatistka Amálie Haková, která se stala mistryní světa do 21 let jako první Češka v historii. Jak se jí daří spojovat sport i školu?

Hostem Buchet tentokrát nebyl nikdo, Zuzana a Ivana se spolu sešly pouze virtuálně a bez další návštěvy na trase Brno-Praha, a to přes legendární kontribuční budku. Bavily se o tom, že Ivanka zabíjí depresi umanutým sledováním Zaklínače, ale nefeeluje herce, který v hlavní roli nahradil toho původního.

„Ozvěte se a nabídněte svou přítomnost. Jestli nevíte, co říct a jak nabídnout pomoc, je to v pořádku. Když se rodina několik měsíců neozývá, nemusí to znamenat, že o společnost nestojí,“ říká Radka Vernerová, ředitelka Domu pro Julii. „Z naší zkušenosti by rodiny těžce nemocných dětí ocenily víc sociálního kontaktu.“

Rok se s rokem sešel a Slejvák opět zavítal na Prague Coffee Festival a Radio Wave Stage, kam tentokrát pozval influencera a podnikatele Bořka Hona, který „tak nějak mimoděk kultivuje český online prostor,” jak o něm jednou napsal novinář Vítek Svoboda. S Vilmou a Mírou se zapovídali natolik, až se málem nedostalo na popkulturu.

Bratislavě bude v horizontu příštích deseti až patnácti let chybět zhruba patnáct tisíc hrobových míst. Město tak potřebuje úplně novou strategii – kde pohřbívat, kolik míst potřebuje a jak by takové hřbitovy měly vůbec vypadat. O tom mluví v nejnovějších Fasádách Blanka a Michal Solár z brněnského architektonického studia Bams Office.

Šárka Jelínková a vozíčkář Aleš Černohous alias Chair Riders přejeli pohoří Altaj, Ťan-šan i poušť Gobi a zvládli víc než 150 dní dlouhou expedici z Japonska do Kazachstánu. V cestovatelském podcastu Casablanca probírají, jak se cestuje na kole a handbiku po Mongolsku, jak se cestuje a spí v japonském městském parku, v kazašské poušti anebo v čínském ropném poli...

Kapela Laura a její tygři slaví 40 let na hudební scéně. Výroční koncerty už odehrála v Ostravě, Olomouci i Praze a nyní se chystá na Slovensko. Její zakladatel a kapelník Karel Šůcha v podcastu Bojs vzpomíná na dospívání v Mostě, začátky kapely i proměny hudebního světa. Otevřeně mluví také o stárnutí, otcovství a výčitkách, které někdy kvůli své hudební kariéře pociťoval.

Hostem rubriky Brambora s vejcem byl režisér a úspěšný dramatik Tomáš Ráliš. Držitel tři cen Evalda Schorma prozradil, že má radši větší psy a to hlavně ovčáky. Prý totiž potřebuje, aby psa neodneslo káně. V rozhovoru ale zaznělo mnoho dalších zásadních sdělení.

Čím žijí čeští a slovenští stoupenci Bhakti Margy, náboženského hnutí vycházejícího z hinduismu? Šimon Hurda, student etnologie a kulturní antropologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, mezi jejími členy strávil nějaký čas, pomáhal se stavbou chrámu a účastnil se jejich rituálů. V Hergot!u vypráví o společném životě, duchovních zážitcích a také o tom, kdy se z náhody stává znamení.

Herní průmysl neprodává jen hry, ale také očekávání a přísliby výjimečných zážitků. Trailery slibují revoluci a budují kolem chystaných titulů obrovské kampaně, zatímco sociální sítě plní nadšené reakce. Může za ně čirý hráčský zájem, nebo marketingová masáž? Quest vyzpovídal herního vědce Jana Švelcha z Univerzity Karlovy, který ve své nové publikaci rozebírá vztahy mezi hráčskou komunitou a chladně kalkulovanými PR strategiemi herních gigantů.

Výroční 30. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava opět před Aleše, Vítka a Tomáka položil zásadní výzvy. Aleš s Vítkem sem přijeli obhájit svou dlouholetou tezi, že dokument není film. Tomák jim chtěl v tomto radikálním názoru oponovat, ale měl co dělat s tím, že mu po příjezdu do rodného kraje začaly najíždět všemožné dávné atavismy. Shoda nicméně panovala na tom, že nový snímek Filipa Remundy Expozice láskou skutečně je film. A to mimořádný.

Nedílnou součástí punkových textů a aktivit byly i silné anti válečné postoje. Rozhodli jsme se ve Špíně udělat si malý seriál, ve kterém se budeme pídit po obrazech války a vymezování se vůči ní v textech punkových kapel napříč historií. Začínáme v zahraničních vodách. Od anarchopunku po hardcore až současné DIY kapely — anti nukleární výkřiky, protesty proti imperialismu i osobní svědectví o násilí a jeho důsledcích.

Stejná ulice, stejné domy, ale úplně jiný pocit. Stačí vyměnit oranžové lampy za bílé světlo. V novém dílu Psycha se Karolína a Pavel ptají, proč se pod bílými lampami cítíme jinak a co nám s oranžovým světlem z ulic mizí. Karolína přitom Pavlovi dělá ďáblova advokáta.

Po celém světě probíhají protesty, které jsou iniciované především studenty a studentkami. Nový díl Hotspotu se zaměřuje na to, proč na globálně zhoršující se socioekonomické podmínky upozorňují právě mladí lidé, jak obraz protestů formují algoritmy i mediální logika a jak vnímá protesty česká společnost?

Narozen v Ostravě, vychován rapem. Ambasador slezské A+ ligy Sergei Barracuda vydal na začátku října své další self-produced album, se kterým se – ještě před vydáním – podíval do americké Atlanty, mekky rapové kultury.

Chudáčci a jejich kuriózní úrazy je další díl natočený na přání posluchaček a posluchačů. Petr bude dlouze vyprávět, jak se z něj stala mumie, Adam takzvaně zabije historkou, která obsahuje třicet stehů, vanu, mdloby a - jako obvykle - i kadění.

Hostkou Buchet byla Kristina Špringr. Ta pracuje jakožto UX výzkumnice, která zkoumá, co na webech funguje špatně a která je zajímavá i tím, že když jede s manželem na výlet, on vždy stočí auto k jedné konkrétní rakouské vesničce, na kterou má kink.

„Nejčastěji se rodiče o děti dobře starat neumějí, ne že nechtějí. Zažila jsem velmi smutné případy, kdy mezi rodiči a dětmi byla velmi silná citová vazba a děti byly z rodiny odebrány. Podle mě tam měla přijít pomoc, a ne trest,“ říká právnička a mediátorka Magda Freseová.

Jak může vypadat studium v zahraničí? To jsme ve Studovně probrali v panelové debatě na Edufestivalu, kterou moderovala Aneta Štokrová. Co by doporučili absolventi škol v Holandsku, Británii, Americe a Portugalsku?

Knihy jedné z nejúspěšnějších současných spisovatelek už nebudou v britských knihkupectvích. Důvodem je podpora skupiny Palestine Action, kterou britská vláda označila za teroristickou organizaci. „Sally Rooney není teroristka, je to spisovatelka,“ připomíná literární překladatelka Anna Štádlerová. „Vede se debata o tom, jestli je možné skupinu skutečně klasifikovat jako teroristickou,“ upozorňuje politolog a expert na Blízký Východ Jan Daniel.

O Fugazi jsme se ve Špíně poprvé bavili před deseti lety - jejich finální deska The Argument, po které se vydali vstříc dosud trvajícímu hiatu, tehdy oslavila 15 let od vydání. O dekádu později na tenhle archivní díl lehce navážeme a splatíme dluh důležitému a formativnímu labelu Dischord, jehož vlajkovou lodí byli bezesporu právě Fugazi. Špína se vydává na průlet katalogem a pouštěčku osobních tzv. „fav“ desek.

„Ve výzkumech se za vztah s velkým věkovým rozdílem často považuje rozdíl šesti a více let,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Sára Kratochvílová. Jeho specifické výzvy mohou souviset především s tím, že se partneři nacházejí v odlišných životních fázích. Zatímco jeden řeší studium nebo první zaměstnání, druhý už může mít tyto zkušenosti za sebou a soustředit se na jiné priority, například děti.

Vyschlý potok u domu. Zahrada, kde stromy viditelně trpí. Les v Chorvatsku, který lehl požárem pár týdnů po dovolené. Letošní vlna veder a sucha nezůstala jen klimatickou statistikou — prošla konkrétními životy, konkrétními místy, konkrétními pocity. Prokop Pithart se v živé epizodě Podhoubí z festivalu zeptal psychologa Jana Krajhanzla a psychoterapeutky Zdeňky Voštové na to, čemu říkáme environmentální distress — a jak s ním žít, aniž bychom se v něm utopili.

Jak se za posledních dvacet let změnila novinařina a proč to mají dnešní investigativní reportéři v některých ohledech těžší než dřív? Do podcastu Bojs přišel novinář David Macháček, který prošel Českou televizí i Českým rozhlasem. Mluvilo se o sociálních sítích, dezinformacích a umělé inteligenci, ale také o poezii nebo jeho přátelství s kapelou Mňága a Žďorp.

„Vždycky když jdu přes Václavské náměstí, připadám si jako na letištní ploše,” říká odborník na světelný smog Hynek Medřický, jeden z hostů nejnovějších Fasád. Světlo ve městě podle něj nemusí být silné, stačí aby bylo správné. Druhý host, Pavel Mrkus, umělec a hlavní kurátor Signal Festivalu, dodává, že mu stačí příjemně nasvícené výlohy v přízemí, ty podle něj dělají atmosféru centra samy o sobě.

Jak to vypadá v největším zambijském zapadákově? Tereza Hronová z Člověka v tísni se opakovaně vrací do Zambie. Jaké zážitky má z tamějších tržišť, Viktoriiných vodopádů anebo z Barotské nivy při západních hranicích s Angolou?

Moderátoři hotcastu Pot vítají podzim! Kája stále plný optimismu kouká na Stmívání s dýňovým latté v ruce. Eliška naopak každoročně s podzimem beefuje, protože trpí sezónní depresí, a dýňovým latté ji jedině vytočíte. Posdíleli tedy kulturní tipy z poslední doby, ze kterých mají motýly v břiše, a které překvapivě spojuje především lesbická tématika.

Quest tentokrát opouští bezpečí studia a přináší záznam z festivalu BRNO16, kde se v rámci herního programu představil také oblíbený trojlístek. Téma festivalu bylo jasné: maso. A protože se Jarda, Šárka a Lukáš ve videohrách za ta léta setkali s lecčím, rozhodli se prozkoumat, kam až jsou vývojáři ochotní zajít, když chtějí ostatním zvednout žaludek. Nečekejte žádné gurmánské okénko, ledaže považujete za delikatesu virtuální vnitřnosti rozstříknuté po stěně.

Vidí to Aleš, Vítek a Tomák jinak než holky? Moderátoři Čelistí se museli vypořádat nejen s vyprázdněnými zákrutami nové komedie Davida Ondříčka, ale také s rozpadem identity. Nešlo nicméně ani tak o okénko do jejich trudných životů, ale o nečekaně zdařilý komiksový horor Clayface, jehož hrdina nádherně mutuje uprostřed přízračného, prohnilého Gothamu.

To, od čeho se část společnosti po roce 1989 chtěla distancovat, dnes na sociálních sítích získává nový význam. Trend slavic aesthetic, tedy slovanské estetiky, popularizuje motivy spojované především s východní Evropou a postsovětskou kulturou. Figurují v něm třeba kožešinové čepice, teplákové soupravy, šedá sídliště nebo hudba běloruské kapely Molchat Doma. Často nechybí ani vodka, cigarety a mladík v teplákovce, který dřepí před panelákem.

Chudáčci Petr Uhlík a Adam Trnka Ernest zavzpomínají na školní léta. Petr je rád, že už není vláčen svými hormony a tužbou se někomu zavděčit. V koho Petr dospěl na jedné pražské základce? Byl Adam ve škole v partě? A má nějakou partu dnes?

Hostky Buchet byly tentokrát jen dvě, Renata a Renáta, z nichž jedna je realiťačka a druhá úřednice na ministerstvu, toho času úřadující na mateřské dovolené.

„O kojení se mluví hodně, možná až moc. Ne všechno je totiž pravda a je zásadní, kdo a jaké informace předává,“ říká porodní asistentka a laktační poradkyně Bára Čápová. „Ženy to nemají vůbec lehké – informací a zdrojů je strašně moc.“

Můžeme se naučit mít svoje tělo rádi. Žijeme ale ve společnosti, která k různým tělům nepřistupuje stejně. S antropoložkou Varvarou Borisovou mluvíme o tom, jak fatfobie zasahuje do vztahů, práce i zdravotní péče, proč se lidé s většími těly mohou lékařům raději vyhýbat a jak tlak na hubenost ovlivňuje i ty, kteří se společenskému ideálu blíží.

Generace Z je líná, nechce pracovat a má přehnané nároky. Podle ekonoma Jana Bittnera podobné stereotypy provázejí téměř každou nastupující generaci. Mladí dnes navíc vstupují na pracovní trh, na kterém musí řešit drahé bydlení, nejisté pracovní podmínky i nástup umělé inteligence. „To už není rozhodování o kariéře, je to spíš survival mode,“ říká v pořadu Impakt.

Religionista Michal Puchovský má široký záběr. Zajímá se o fantasy a metal a ve svém podcastu 15 Grams of Religion zkoumá vztah hudebníků k náboženství. V poslední době se věnoval také výzkumu konverzí k novopohanství na Slovensku. Co je toto moderní, zhruba třicet let staré náboženské hnutí zač a jak zapouští kořeny ve slovenské společnosti? O tom mluvil v pořadu Hergot!.

Naučili jsme se, že fasáda polepená obřím párkem v rohlíku není ideální. Jenže ve snaze zbavit se vizuálního smogu jsme možná vytvořili jiný problém: místa, která vypadají čistě, uhlazeně a skoro identicky od Prahy po Soul. „Forma sleduje zisk,“ říká kunsthistorička Kristýna Drápalová. V nejnovějších Fasádách vysvětluje, co stojí za unifikací měst a proč to není jen otázka vkusu.